sobota 7. ledna 2012

Patálie s občankou

Dneska opět něco trochu mimo pomyslnou blogovou mísu. Ve čtvrtek jsem si totiž šla zařídit občanku, ale trauma z toho mám ještě doteď. Bohužel patřím k lidem, kteří sice nejsou ošklivý, ale v případě focení (a zvláště focení na důležité věci jako občanka nebo pas) se všechny negativní faktory spojí a vypadají jako idioti.
Hned 2.ledna proběhla tiskem zpráva, jak systém nevydržel žádosti o nové občanky, systémy kolabují, lidé ve frontách taky... A tak jsem si jako chytrý bruneta zarezervovala termín na žádost přes internet. Mnula jsem si ruce, jak jsem vyzrála nad davem lidí co rezervaci nemaj a bezmezně několik hodin čekají frontu na okénko.
Šla jsem rovnou ze školy. A zrovna bylo to nejhorší počasí co mohlo být - déšť a vítr. Bylo teplo, na nohou jsem měla conversky, který jsem mohla tak po pěti minutách ždímat. Vichřice mi rozcuchala vlasy tak, že jsem stěží našla, kde mám patku.
Dorazila jsem na úřad. Nebyl tam nikdo. Jakože vůbec nikdo. Jenom pár úředníků se na jedné přepážce chechtalo. Vzala jsem si číslo a (překvapivě) šla hned na řadu. Zalezla jsem do jakési budky, u nové občanky totiž není potřeba fotka, vyfotí vás rovnou na úřadě. Což je sice fajn, kdyby schopnosti úřednic fotit nebyly zhruba na úrovni dítěte. No nevadí. Naštěstí tam bylo i zrcadlo, při pohledu do něj jsem se totálně zděsila. Když úřednice vyplňovala dokumenty, já se snažila učesat si patku nějak normálně a odstranit rozmazané oční linky. A pak už ,,dívejte se sem"  a cvak fotečka. Ano, chci ještě jednu, PROSÍM. A zas cvak. No.... tak radši necháme tu první. Milá úřednice mi nabízí i třetí, když prej nejsou lidi. Odmítám, protože by určitě byla ještě tak stokrát horší. Fotečku teda máme, zbejvá jenom podpísek. Na mojí předchozí občance mám naprosto šílenej podpis, moje příjmené začíná na S, které píšu naprosto zvláštně a oproti jiným písmenům je hrozně veliké. Předim se jim to ale nějak  špatně oscanovalo, takže tam půlka toho S nebyla vidět. Ne že by byl teď podpis lepší - podepisovala jsem se na nějaký destičce, které to rovnou scanovala. Ujela mi ruka, takže můj rukopis vypadá jako prvňáčka... No co, dyť s tim budu chodit jenom deset let.

Dodatky:
1.CO vaše zkušenosti s focením na cokoliv?
2.Tady probíhá giveaway, můžete tam vyhrát i Lush ;)
3.Viděla jsem u vietnamců náádherný boty, ale stály pětikilo. Tak jsem je tam nechala. Pětikilo je na ťamany dost. Nebo ne?

2 komentářů:

Bětka řekl(a)...

Pětikilo je na ťamany dost. Jo, co se focení týče - mám dva zážitečky, co jsem ještě nevytěsnila. První je focení na OP v srpnu. Jen co jsem vylezla z domu, bylo mi horko, byla jsem rudá a nechutná, takže tak vypadá moje nová fotka na OP. Další sranda byla focení na ISIC. Tam mě fotili webkamerou, takže moje bílé tričko má najednou tělovou barvu, a já na svém studentském průkazu vypadám jak nahá. O tom, že jsem ještě žvejkala žvejkačku, radši pomlčím.

trb řekl(a)...

jo fotím se blbě. ale už jsem si zvykla. je jistota, že vypadám blbě na každé fotce, takže to už neřeším a jedu na první dobrou... naposledy u isic na mě pán koukal tak divně, že fakt nechci vyfotit po druhý, ale tak co už...