pátek 23. prosince 2011

Pokud si chcete zkazit vánoční náladu...

...jděte na Staromák. Vážně.
Dnes jsme si s přítelem chtěli trochu užít té vánoční atmosféry a udělat si procházku z Muzea na Staromák. Už v metru mě naštvala nějaká debilní důchodkyně, která nejenom že mě musela kopnout, ale následně mi u přejet nohy tou taškou na kolečkách. A to podotýkám, že nijak nevadila a nohy měla spíš pod sedačkou než natažené.
Sraz u Muzea u koně. Což nebyl nejlepší nápad, protože tam bylo hrozně moc lidí a pořád a pořád zapalovali svíčky. Byli jsme tam s přítelem už v úterý taky zapálit a teď tam bylo svíček tak dvakrát víc. Ale lidi by si mohli odpustit tahat tam svoje malý haranty který moc nechápou kdo Václav Havel byl a proč jsou lidi tak smutný že zemřel a jenom řvou, řvou a řvou. Nebejt harantů, je tam zvláštní atmosféra. Smutná i krásná zároveň. Lidi jsou potichu a jenom obcházej sochu, čtou si vzkazy, zapalujou svíčky. A fotěj. 





Cestou po Václaváku spousta cizinců a jako vrchol strašně kýčovitej strom. Na Staromáku to samý, akorát tam byla koncentrace stánků s přepálenejma klobásama a kusama sladkýho těsta za stovku (známé jako Trdelník) koncentrace ještě větší. A přímo na stromě reklama, no nádhera.
Jedno měly oba stromy společné, a to kýč a nevkus. Ti co je zdobili evidentně nepochopili, že méně je někdy více a pro jistotu na špičku připlácli obří kouli s křížem, kterej bliká. No nádhera.
Omlouvám se, že je ten článek tak pesimistický, ale já hrozně nenávidim davy a ještě víc nesnášim davy idiotů s kočárkama, který mi najížděj na nohy. Nesnášim přeplácanost a smrad z přepálenýho oleje. Nesnáším burany co se zastavěj uprostřed chodníků a řešej co Máňa dostane k Vánocům a jestli už maj ozdobenej stromeček.

Něco mi ale radost udělalo. Můj přítel. Dneska mi to dle jeho slov hrozně slušelo. Dokonce mi řek, že se do mě znova zamiloval! :) potěšilo mě to. Na sobě jsem měla černé boty na klínku z New Yorkeru, černé legíny, červenou vrstvenou sukni, černý svetr (je vidět na fotce) a černý kabát. Vzhledem k dnešnímu smutečnímu dni jsem se ladila do tmava, i když tmavé barvy mi nejsou cizí ani mimo dny státního smutku.

Takže vůbec poprvé v historii blogu se vám Suzie ukáže. Make-up je totálně jednoduchej - rtěnka od Rimmelu (chci na ní udělat samostatnej post), make-up Oriflame, pudr Essence z kolekce 50', linky ELF a stín Catrice. Připadá mi ale, že na tý fotce já nevypadám jako já:D. No nevadí. Někdy bude třeba další.

3 komentářů:

xPlanetkax řekl(a)...

Přesně takový článek jsem chtěla napsat taky. Ale nechtěla jsem kazit náladu i ostatním :D U koně jsme se byla podívat. Jen tak sama. Chtěla jsem si to prožít sama. Dnes jsem celý den sledovala pohřeb pana Havla a bylo z toho všeho vážně smutno. Strašně moc se mi líbil proslov pana Schwarzenberga! Uplně mě dojal (a on byl taky, podle toho, jak moc se mu třásl hlas). Tobě to moc sluší. Máš krásnou světlou pleť!

Anonymní řekl(a)...

Možná tam lidi ty "haranty" brali, aby jim vysvětlili, kdo Havel byl a že někdo takovej v naší historii existoval, rozumnej důvod, ne? A to že brečeli, děti brečej, když jsem tam stála, brečela jsem taky. A pořvávali tam nejen děti. Jinak nevím, že chodíte nasát vánoční atmosféru na staromák ke stromu a pak si stěžujete, tak to tam je, stánky, drahý trdlo, reklamy, kýč. ale o tom vánoce jsou.

Suzie řekl(a)...

Psala jsem že řvou, ne že brečeli. Připadá mi nepatřičný brát na to místo haranty, který tam furt povykovali ,,Hele, tam je svíčka ve tvaru stromečku!!" a ,,jéééééé, támhle je na tom papíru nakreslený srdce". Trochu to kazilo pietu onoho místa.
A nemyslím si, že by Vánoce byly o kýči.