čtvrtek 28. července 2011

Eye liners- Essence a Oriflame



Dneska jsem měla takovej zařizovací den, nedjdřív doktorka (která tam sice nebyla), pak jsem byla na poště a (konečně začíná to zajímavější) v Oriflame a v drogerii. V drogerii jsem si koupila pár laků na nehty a razítka, protože plánuju sundat akrylovky a chci si nechat přírodní nehty. Momentálně vypadaj takhle:
(klasika-Francie a třpytky)

Od Oriflame jsem nebrala moc kosmetiky, hlavně šampony a bázi pro nehty. Co jsem ale chtěla určitě, byly tekuté oční linky ve fixu. Dřív jsem je v podstatě nesundala z očí, tak bylo jasné, že je musím mít. A když jsem je přinesla domů, napadlo mě udělat porovnání očních linek od Essence a od Oriflamu.

nahoře Oriflame, dole Essence

Oriflame se určitě lépe nanáší, protože se maluje líp fixou než štětečkem. Ale tady klady asi končí. Po nanesení je Oriflame spíš šedá, než inzerovaná černá, zatímco Essence je sytě černá. Obě mají stejnou výdrž, Oriflame možná o trochu delší. Essence má nevýhodu nanášení-často se obtisknou na horní víčko. Ale přesto zůstanu u Essence, právě kvůli sytější barvě a příjemnější ceně-Oriflame za 99kč, Essence za 59kč.

středa 27. července 2011

Neumětely nevim kolik

Popis Neumětel každej rok začínal počtem vypitejch bas piv, snědenýho jídla atd. Letos se koupila jedna basa a skoro žádný jídlo. Neumětely to nebyly prochlastaný (i když pak přijel Veselus a....), spíš pro...povídaný. Ze začátku jsme tam byly tři páry a jeden nešoust (šefl), pak přijel další pár a naštěstí teda taky Mája.
Kromě toho, že všichni byli skoro pořád po dvojicích zalezlý po pokojích se dělo tradiční nic. Akorát věci se ničili. Začlo to spárou, pak Andrejka urvala baterii (která tam stejně držela na čestný slovo) a my měli půlku dne o zábavu postaráno. Vypnout vodu, sehnat a namontovat kohoutek neni jen tak. Aspoň z toho měli krásnej vejlet do Berouna a pak i do Prahy.
PAk se asi třikrát ucpal hajzl, nic neobvyklýho. Ještě že máme Martina. Naštěstí nechodil po Neumětelích a neřikal: ,,Toaleťák".
Pak akorát někdo vokousal stůl (asi šefl). Pilo se mojito (bohužel ne z okapů), jeden den jsme si udělali vejlet na Točník za Jardou a pak na Žebrák (nebo opačně) a nakonec do hospody. Ale bylo to fajn, asi sbych umřela, kdybych tam měla sedět celej den a nic nedělat. Sice jsme šli asi pěti zkratkama lesem z příkrýho kopce a nakonec jsme zjistili že o tři mětry dál jsou schody a Martin si tam zničil podrážky. A nesmim opomenout na Štokyho tatranku, kterou mu sežralo prase a doteď mu dluží 10 korun.
No jeden ten taky přijeli kucí z kapely, a to bylo blbý, páč nás tam bylo hrozně moc a taky tam furt na něco hráli a tak. Ale takovej ten kluk co nevim jak se jmenuje byl celkem fajn a byl to taky kuchař (i když ten můj je lepší).
Poslední večer se grilovalo, ale to maso bylo tak hnusný, že se nedalo žrát. Tak jsme si pak asi o půlnoci pekli buřty v grilu, zatímco kluci hráli Textošodo a Košťálek musel jít spát.
Táhla sem s sebou foťák a bylo mi to úplně k hovnu, páč Košťálka jsem nevyfotila a taky svůj plán jsem neuskutečnila. Chci totiž lehce pozměnit obsah blogu a místo na vlastní cancy se zaměřit na kosmetiku. Tak zatim čus pičus a bacha na kypřátor