středa 2. prosince 2009

Moje ucho, auta a tak trochu imatrikulace.

Začnu odkonce-imatrikulací. Jako každej rok se mi tam nechtělo a jako každej rok to samozřejmě rychle uteklo. Viděla jsem jenom dvě předtančení a Nelly Karáskovou s Robertou Bimbovou jak se svůdně vlněj na Chicago, na diskotéce jsem taky nebyla od začátku do konce, ale užila jsem si to. Povídala jsem si s hodně lidma a tak. Opět jsem absolutně ignorovala fidlání orchestru či jak se tomu nadává a to i přesto, že jsem prošla tanečníma. Dokonce už tři roky to budou, a právě tady je jádro pudla. A navíc nejsem zvyklá na podpatky, takže mě ke konci šíleně bolely nohy, takže jsem chodila jak kačer s dickem v zadním otvoru nebo jako někdo hodně opilej.
Na mym uchu neni nic zajímavýho, jenom jsem si do něj dala roztahovák, co vypadá jako pletací jehlice. I když ono je to možná kvůli tomu, že ho nosim obráceně.
A tim se dostávám k poslednímu tématu-auto. Ano, vaše obavy se potvrdily a já dělám autoškolu. Neúspěšně mám za sebou první hodinu. Z této hodiny jsem si odnesla schopnost rozjet se a taky neskutečnou fóbii k tomu uchopit volant. Koště mě sice furt utěšuje, jak mi to pak začne jít, ale já tomu nevěřim. Již od dětství jsem totiž manuálně velmi nešikovná.
Momentálně jsem taky nemocná, neni to nic vážnýho, ale i nachlazení člověka docela naštve. V sobotu mám vystoupení, tak snad se nějak dám dohromady. Vystoupení bude určitě sranda, protože to bude vlastně totální improvizace. A hlavně se bojim že to zkazim ostatním, protože tady nejedu za sebe. Uvidíme.

0 komentářů: