úterý 14. října 2008

12.10.,Vagon-Queenie

Tak nějak nevim jak začít. S timhle koncertem to bylo takový podivný, hrozně jsem se těšila, pak to vypadalo že nepůjdu a nakonec jsem teda šla, i když sem byla na antibiotikách a nemohla jsem vůbec hejbat krkem. Lin ke mě dorazila kolem půl šestý a po mírnejch zmatcích jsme v půl osmý vyrazili na autobus. Řikám v půl osmý, ale ono to bylo před půl osmou, páč v půl osmý jsme měly bejt na Opatově. A bývaly bychom to stihly, kdyby ten zasranej autobus přijel včas. No každopádně sme nějak dorazili a dokonce našli i Leroye, kterej teda bohužel přišel o vlasy. Celkem jsme nestíhali a cestou do Vagonu si asi všichni mysleli že jsme s Lin sjetý, ale neva. Když jsme dorazili k Vagónu, chemik Jirka už tam byl a když jsme spadli do Vagónu, byla tam už Domi a Péťa a paní Nowixová a Danuš a tak. My jsme se od nich trhli a šli si sednout na naše tradiční místa dozadu.
Všichni si dali pivo, jenom já tam seděla jak debil na suchu. Pak začli odněkud padat brambory. Pomalu jsme se přesunuli k pódiu (ale bez Leroye a Jirky chemika, páč ty zůstali sedět) a pak konečně přišla Ver:). Queenie začli tradičně Flash intrem, ale pak už to pokračovalo netradičně. V první půlce jsme slyšeli míň známý písničky, kde vypíchnu hlavně skvělý vokály v Rock it, celou Somebody to love a pak skvělej nápad s Now I’m here medley, kde Queenie spojili nespojitelné a bylo to fajn. Po tomhle medley skoro všichni odešli z pódia a zůstal tam jenom Bri s Freddiem, aby zazpívali Love of my life.
Pak teda byla přestávka a s náma se začal bavit Pan opilej a jeho brácha, který taky hulej, komunisti jim to sebrali a osmnáct let čekali. A taky že jsme hrozně hustý a ta kapela je skvělá, že si z toho prostě sed na prdel. A taky furt kecal o nějakejch BAM, který jsou plzeňáci ale nejsou to plzeňáci, choděj na konzervatoř a tady maj ty děvky a trávu a chlast, a to voni neznaj a tady to maj.
Pak teda skončila pauza a Michal nastoupil ve svym Wembley oblečku. A začali pálit slavný hity-Kind of magic, I want to break free (kde se na začátku fakt skvěle zapojili lidi), Under pressure a tak. Mezi to neočekávaně dali Teo torriatte, ve kterym Michal nepřekvapil a zase podělal text:). Následovala vypalovačka Tie your mother down a po ní klidnější It’s a hard life, ve který se teda na začátku nějak nemohli dohodnout, takže se intro protáhlo asi na minutu:D . Pak byla tradiční BoRhap prokládaná Killer Queen a TSMGO, která se mi tady líbila asi nejvíc co jsem kdy slyšela. Pak dělali jakože končej, ale samozřejmě přidávali. Vždyť co by to bylo za koncert bez We will rock you a We are the champions:). Mezi tyhle dvě pecky teda dali Radio gaga, na který pařili snad už úplně všichni. A pak už byl konec a ukláněli se, jenom Opilej pán vlez na podium a strčil michalovi ruku přímo před nos:D.
Pak jsme tam tak nějak posedávali a přišel zas pan Opilej a řikal nám jak je Michal jedinej v republice a neni to frajer a že bysme si ho měli vážit a vzít si ho. A pak přišel samotnej michal, a měl kliku. Nakonec jí teda polil colou spolu s Brianem. A pak už jsme museli jít. Domů jsme dorazili kolem jedný a já musela vstávat s Lin v šest, tak to bylo docela na píč. Ale aspon že jsem nemusela do školy.
Ale byl to úžasnej koncert, i když jsem si ten krk odkurvila ještě víc než předtim a Domi tam málem podpálila Vagon a rozbila pivo a ukradla pivo (i když ty poslední dvě věci nebyli její vinou:D) a taky brácha od toho pána se tam svlíknul a poznala jsem slečnu co je dcerou pani která se zná s bubeníkem Katapultů a tak. A ráda sem vás zas viděla.